O více než čtyřicet let zpátky se vrátili ti, kteří přišli ve středu 10. září do radotínského kina. Místní letopisecká komise zde totiž uspořádala mimořádné představení, zcela mimo klasický vysílací čas a schéma.

Akci, jíž letopisci prezentovali pod titulem: „Přijďte si zavzpomínat na to lepší z roku 1968 aneb Na pořádný film do pořádného bijáku,“ si nenechalo ujít 90 platících diváků!

Nejprve byl promítnut Československý filmový týdeník připomínající studentské demonstrace na sklonku roku 1967, které předznamenaly scénář vlastního osmašedesátého roku. Poté následoval sestřih krátkých sekvencí z filmů natočených v Radotíně. Mezi sedmi ukázkami se objevily nejen snímky režiséra Friče jako Tři vejce do skla, Bílá spona či Druhá směna, ale i záběry z filmu Já už budu hodný, dědečku! nebo příběhů o Machovi a Šebestové. Radotín na filmovém plátně „hraje“ i ve snímku Václava Kršky Řeka čaruje z roku 1945 či Harmonika od Ladislava Broma (1937).

Po těchto ukázkách přišel čas na malé překvapení, téměř dobové občerstvení, nanuk „Eskymo“. Všichni přítomní jej dostali zdarma, šlo totiž o sponzorský dar radotínského obchodního domu Albert. Dalším dárkem bylo DVD „Dolní Poberouní“ či jiné tituly, které si diváci mohli vyzvednout přímo v kině (věnovala firma Studio Pátek).

Po přestávce přišel čas na hlavní film. Tím byly Ostře sledované vlaky, které natočil režisér Jiří Menzel podle stejnojmenné novely Bohumila Hrabala. Ještě před vlastním promítáním se chopil slova předseda letopisecké komise Petr Binhack. Pohovořil o osudech a zážitcích Bohumila Hrabala, který byl předobrazem mladičkého eléva Miloše Hrmy.

Dodejme, že ač byl film natočen v roce 1966, zařadili jej místní letopisci do komponovaného večera i z toho důvodu, že Oscara za nejlepší zahraniční snímek získal až v roce 1968.